|
|
Faktory ovlivňující reprodukční ukazatele prasnic
CHOUTKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo ve vybraném chovu analyzovat jednotlivé reprodukční ukazatele (počet všech narozených selat, živě narozených selat a odchovaných selat, interval od odstavu do zapuštění, mezidobí, věk při 1. inseminaci a procento zabřezlých prasnic po inseminaci). Výsledky reprodukčních ukazatelů, za sledované období, jsou porovnány mezi farmami a konfrontovány s výsledky jiných autorů. Ve sledovaném souboru bylo celkem sledováno 29 847 porodů prasnic a prasniček v období od června 2019 do července 2020, při kterých se v průměru narodilo 15,1 všech narozených selat, z toho 13,8 živě narozených selat a bylo 11,8 odchovaného selete. Průměrný interval od odstavu do zapuštění byl 6,1 dne a průměrné mezidobí bylo 150,8 dne. Prasničky byly zapouštěny průměrně ve 265 dnech věku. Průměrné procento zabřezlých prasnic po inseminaci bylo 93,1 %.
|
|
|
Problematika chovu vysoce plodných prasnic
Chudá, Magdalena
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vysoce plodných prasnic. V práci je popsána aktuální úroveň reprodukce prasnic v České republice a její dopady na welfare. Také se zabývá vybranými faktory ovlivňujícími velikost vrhu jako je výživa prasnic, vystavování stresorům, rizika porodu velkého počtu selat, anatomické uzpůsobení mléčné žlázy vysoce plodné prasnice a v neposlední řadě kvalita a kvantita mleziva a mateřského mléka. Dále je práce zaměřena na vybrané faktory mající vliv na prosperitu selat jako je vývoj v děloze, placentární výživa, komplikace během porodu, nízká porodní hmotnost a osvojování struků mléčné žlázy po narození. Dále jsou v práci popsány metody managementu chovu prasnic a odchovu selat, které zkvalitňují jejich život a welfare. Patří mezi ně redukce špičáků, dělené kojení, cross–fostering, systém náhradních prasnic, dělený odstav, mléčný příkrm selat i umělý odchov selat v inkubátorech.
|
|
|
Analýza výrobních a ekonomických ukazatelů při odchovu selat
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit v užitkovém chovu Ratiboř, Zemědělské družstvo Chyšky v okrese Písek, reprodukční užitkovost prasnic firemního programu Česká PIC. Sledované stádo užitkového chovu bylo k 31.12.2016 tvořeno 119 prasnicemi a prasničkami. Pro vyhodnocení reprodukčních ukazatelů se plemenice rozdělily na prasničky zapuštěné a nezapuštěné, prasnice na 1. - 2. vrzích (rizikové vrhy), 3. - 5. vrzích (produkční vrhy) a na 6. a dalších vrzích. V chovu jsou prasničky nejčastěji zapuštěny mezi 230. 269. dnem života. Ve sledovaném roce 2016 bylo na 1 prasnici za rok živě narozeno průměrně 25,2 kusu. Počet odchovaných selat byl na úrovni 21,8 kusu selete, přičemž hodnoty nedosahovaly požadovaného optima. Dobré výsledky byly zjištěny u délky mezidobí (155,3 dní) a s ním spojených počtů vrhů na prasnici. Prasnice dosahují 2,4 vrhu za rok a není u nich problém s nástupem říje po odstavu. Říje nastává nejvíce 4. a 5. den po odstavu. Celkové náklady na prasnice za rok činily 676 519,43 Kč, přičemž na 1 kg odstaveného selete připadalo 53,75 Kč.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností základního stáda prasnic.
KORABIKOVÁ, Xenie
Cílem práce je vyhodnocení stavu plemenářské práce v rezervním chovu pro šlechtění prasat Česká landrase. Vyhodnoceny jsou reprodukční a produkční ukazatele. Prasnice základního stáda jsou rozděleny do čtyř skupin podle věkové struktury, na zapuštěné prasničky, prasnice na rizikových vrzích, prasnice na produkčních vrzích a prasnice na 6. A dalších vrzích. Vyhodnoceny jsou reprodukční ukazatele a to plodnost (počet všech narozených selat, počet živě narozených selat a počet dochovaných selat) a mléčnost. U hodnoceného podniku bylo dosaženo v průměru 13 ks živě narozených selat a 11 dochovaných selat na prasnici a vrh, délka mezidobí je delší o 7 dní než je udávána optimální délka. Hodnoceny jsou výsledky vlastní užitkovosti prasniček a kanečků dle metodiky pro polní testy. U vlastní užitkovosti se posuzuje průměrný denní přírůstek (g), průměrná výška hřbetního tuku (mm) a podíl libového masa (%). Chov má menší přírůstky, výška hřbetního tuku a podíl libové svaloviny je srovnatelný s populací.
|
|
|
Analýza parametrů užitkovosti ve vybraném chovu prasat
ŠIKÝŘ, Martin
Cílem této práce je vyhodnocení reprodukčních a produkčních ukazatelů ve šlechtitelském chovu prasat plemene landrase. Prasnice základního stáda a plemenného jádra jsou rozděleny do čtyř skupin podle věkové struktury na zapuštěné prasničky, prasnice na rizikových vrzích, prasnice na produkčních vrzích a prasnice na 6. a dalších vrzích. U prasnic jsou vyhodnoceny reprodukční ukazatele a to plodnost (počet všech narozených selat, počet živě narozených selat, počet odstavených selat) a mléčnost. Při porovnání výsledků sledovaného stáda s populací prasat plemene landrase v ČR se zjistilo, že lepších reprodukčních výsledků dosahuje populace. U hodnoceného podniku bylo dosaženo 15,8 ? 2,2 kusů všech narozených selat ve vrhu, 14,4 ? 2,3 kusů živě narozených selat ve vrhu a počet odstavených selat ve vrhu byl 9,4 ? 1,6 selat. Populace dosahuje méně všech narozených selat ve vrhu a dochovaných je více. To je důkazem toho, že chov musí usilovat o zmenšení rozdílů mezi narozenými a dochovanými selaty. S tím souvisí mléčnost prasnic, která je také pod průměrem celé populace. Dále jsou v práci vyhodnoceny výsledky vlastní užitkovosti prasniček a kanečků dle metodiky pro polní testaci. U zkoušek vlastní užitkovosti se posuzuje průměrná výška hřbetního tuku (mm), podíl libového masa (%) a průměrný denní přírůstek (g) v unifikované testaci. Populace dosahuje zase lepších výsledků v podílu libové svaloviny jak u prasniček, tak u kanečků za oba sledované roky. Největšího rozdílu je dosaženo v roce 2013 u kanečků a to sice o 7 %. Výška hřbetního tuku je v průměru o 1 mm vyšší ve sledovaném chovu než u populace. V dnešní době klesá zájem o plemenná zvířata. V roce 2013 se prodali 3 kanečci a 88 prasniček.
|
|
| |
|
|
Analýza vlivů působících na reprodukční užitkovost prasnic
JANDOVÁ, Markéta
Cílem této diplomové práce je vyhodnocení plodnosti a reprodukčních ukazatelů prasnic v chovu zemědělského družstva Lukavec. Stádo prasnic bylo rozděleno do třech skupin podle věkové struktury na prasnice v rizikových vrzích (1. a 2. vrhy), prasnice v produkčních vrzích (3. ? 5. vrhy) a prasnice na 6. a více vrzích. Na reprodukci prasnic se podílí řada vlivů, endogenních a exogenních.
|
host ::
RSS.